
Před malou chvílí jsem si prohlížela šaty na stránkách Bonprix...Jasný příznak stesku po létě ;)
Aby taky ne, po vzpomínkách, které na něj mám, po prožitých chvílích mimo domov...(viz avatar:D ano, já). Dřív jsem léto nesnášela. Taď zoufale volám po dnech, kdy je venku 32°C, doma fouká větrák, všichni pospíchají na koupaliště, na sobě máte jen šortky a tílko, ven můžete vyjít tak, jak jste...stačí si obout žabky :)
...
Asi by málokdo pochopil, proč si s kamarádkou, která bydlí asi deset metrů pode mnou, posíláme dopisy :D Je to zábava, můžete napsat co vás zrovna napadne a taky, co si netroufáte říct do očí. Nemyslím nic urážlivého, ale jen pravdivého :) Zbožnuju svoje kamarády!
Od doby, co se opět cítím "svobodná" ...(tzn.bez myšlenek na zpackané vztahy s určitými lidmi, určitým člověkem) nemám potřebu psát zarytě dlouhé články s myšlenkou, že se nic nedaří. A co mi k tomu pomohlo? Jen holá pravda. I když jsem ji znala, potřebovala jsem ji slyšet.
Proto má rada zní: Až se vás někdo zeptá, co byste raději slyšeli, jestli krutou pravdu nebo milosrdnou lež, vyberte pravdu. I když bude krutá a někdy bolestivá, bude to pravda.




pekny blog:] koukni ke mě na první článek dík :]